Pro vstup do Indonésie budete potřebovat vízum. Vízový systém je jednoduchý, pokud jedete jako turista na kratší dobu. Pokud chcete v tomto ráji zůstat déle, dostáváte se do kola byrokracie a utrpení. No nic, začnu s těmi turistickými vízy.
Po příletu na jakékoliv mezinárodní letiště můžete dostat dva typy víz. Víza On Arrival stojí 35 USD a platí se na přepážce s tím, že vám pak úředník u imigrační desky dá speciální nálepku do pasu. VOA můžete po 30 dnech prodloužit o dalších 30 dní na imigračním úřadě, celý proces trvá i dva týdny a přiková vás k imigračnímu úřadu, protože tam musíte nejméně třikrát zajít (zažádat, zaplatit, vyfotit se a odevzdat otisky prstů). Toto vízum doporučuju, jenom pokud víte, že zůstanete delší dobu v jedné destinaci.
Dalším typem víz, které využívá většina cestovatelů, jsou turistické víza na 30 dní. Nemusíte nic platit, pro Čechy jsou zadarmo, a proces je jednoduchý, jdete k imigrační přepážce a dostanete razítko. Pokud náhodou překročíte povolenou dobu pobytu, budete při odletu platit za každý překročený den zhruba 30 USD.
Pokud chcete v Indonésii zůstat delší dobu, a bez úřadů v zádech, využijte socio-kulturní víza na 60 dní. Vyřídí vám je za poplatek 50 USD na Indonésské ambasádě v Praze zhruba za 4 pracovní dny. Tato víza můžete prodloužit stejně jako VOA na dalších 30 dní a to celkem 4krát, takže můžete zůstat v Indonésii nepřetržitě až 6 měsíců. Požadavky na tato víza můžete zkontrolovat na stránkách ambasády, mohou se časem měnit.
Pokud cestujete po Asii a nechcete se do Prahy vracet pro víza na 60 dní, vyřídí vám je na Indonésských ambasádách v Kuala Lumpur, Bangkoku a Singaporu. S těmito ambasádami mám ještě lepší zkušenosti, než s tou pražskou.
Poznámka: Indonésské úřady jsou komplikované, ale nakonec jsou to zlatíčka. Pokud nějak hodně neporušujete zákon, po pár ofucích vám vyjdou vstříc. Pokud ale používáte nesprávné vízum a nebo nesplňujete účely víza, které jste garantovali, postihy jsou velmi přísné a drsné. Pokud potřebujete jakoukoliv informaci o vízech, neváhejte mně napsat.
Po příletu na jakékoliv mezinárodní letiště můžete dostat dva typy víz. Víza On Arrival stojí 35 USD a platí se na přepážce s tím, že vám pak úředník u imigrační desky dá speciální nálepku do pasu. VOA můžete po 30 dnech prodloužit o dalších 30 dní na imigračním úřadě, celý proces trvá i dva týdny a přiková vás k imigračnímu úřadu, protože tam musíte nejméně třikrát zajít (zažádat, zaplatit, vyfotit se a odevzdat otisky prstů). Toto vízum doporučuju, jenom pokud víte, že zůstanete delší dobu v jedné destinaci.
Dalším typem víz, které využívá většina cestovatelů, jsou turistické víza na 30 dní. Nemusíte nic platit, pro Čechy jsou zadarmo, a proces je jednoduchý, jdete k imigrační přepážce a dostanete razítko. Pokud náhodou překročíte povolenou dobu pobytu, budete při odletu platit za každý překročený den zhruba 30 USD.
Pokud chcete v Indonésii zůstat delší dobu, a bez úřadů v zádech, využijte socio-kulturní víza na 60 dní. Vyřídí vám je za poplatek 50 USD na Indonésské ambasádě v Praze zhruba za 4 pracovní dny. Tato víza můžete prodloužit stejně jako VOA na dalších 30 dní a to celkem 4krát, takže můžete zůstat v Indonésii nepřetržitě až 6 měsíců. Požadavky na tato víza můžete zkontrolovat na stránkách ambasády, mohou se časem měnit.
Pokud cestujete po Asii a nechcete se do Prahy vracet pro víza na 60 dní, vyřídí vám je na Indonésských ambasádách v Kuala Lumpur, Bangkoku a Singaporu. S těmito ambasádami mám ještě lepší zkušenosti, než s tou pražskou.
Poznámka: Indonésské úřady jsou komplikované, ale nakonec jsou to zlatíčka. Pokud nějak hodně neporušujete zákon, po pár ofucích vám vyjdou vstříc. Pokud ale používáte nesprávné vízum a nebo nesplňujete účely víza, které jste garantovali, postihy jsou velmi přísné a drsné. Pokud potřebujete jakoukoliv informaci o vízech, neváhejte mně napsat.
Já osobně jsem se za rok co jsem tu nesetkala s žádnou nemocí, dostala jsem tisíce komářích pichanců od Bornea až o Bali a nikdy mě nic nebylo. Jediné nemoci, které jsem měla byly záněty dutin ze silné klimatizace a nebo střevní potíže a otravy jídlem. Celkem znám jednoho Indonésana, který dostal malárii a jednu slečnu, která dostala břišní tyfus. Na obě tyto nemoci jsou ale indonésské nemocnice velmi dobře přichystané.
Co mám na očkované?
Přijela jsem s klasickou očkovací kombinací z dětství (včetně žloutenek) a dopichla jsem si akorát břišní tyfus. To je všechno. Indonésie opravdu není nebezpečná na těch klasických turistických místech. Když jsem jela na Borneo, trochu víc jsem myslela například na malárii. Pokud bych jela na Papuu doočkovala bych si zřejmě encefalitidu a vzala antimalarika do kapsy. Možná jsem lehkomyslná, ale moje zkušnosti mi říkají, že se není čeho bát, a to se prosím plazím opravdu všude a s místníma.
Já osobně doporučuju nehrotit očkování. Stojí to spoustu peněz a oslabí vás to, rozhodně se neočkujte týden před cestou! Žádná nemoc vás tu nečeká, pokud dodržujete základní hygienické návyky a neděláte žádné blbosti, jako že dráždíte divoké psy a opice (vzteklina) a nebo se nenamočíte do cukrové vody a nehoníte komáry v pralesních oblastech.
Pro více infa mně napište, mám spoustu fantastistých historek z očkovacích center :D
Co mám na očkované?
Přijela jsem s klasickou očkovací kombinací z dětství (včetně žloutenek) a dopichla jsem si akorát břišní tyfus. To je všechno. Indonésie opravdu není nebezpečná na těch klasických turistických místech. Když jsem jela na Borneo, trochu víc jsem myslela například na malárii. Pokud bych jela na Papuu doočkovala bych si zřejmě encefalitidu a vzala antimalarika do kapsy. Možná jsem lehkomyslná, ale moje zkušnosti mi říkají, že se není čeho bát, a to se prosím plazím opravdu všude a s místníma.
Já osobně doporučuju nehrotit očkování. Stojí to spoustu peněz a oslabí vás to, rozhodně se neočkujte týden před cestou! Žádná nemoc vás tu nečeká, pokud dodržujete základní hygienické návyky a neděláte žádné blbosti, jako že dráždíte divoké psy a opice (vzteklina) a nebo se nenamočíte do cukrové vody a nehoníte komáry v pralesních oblastech.
Pro více infa mně napište, mám spoustu fantastistých historek z očkovacích center :D
Indonésie je mixem všech světových náboženství. Najdete tu ostrovy, jako je Sulawesi, kde je majorita křeštanů, pak třeba Bali je hlavně budhistické, Sumatra zase striktně muslimská. Pravdou je, že Islám tvoří asi 80ti % podíl, co se týče náboženské víry, ale Indonésie rozhodně není muslimskou zemí, jak se někteří domnívají. Je to demokratická republika, která neaplikuje žádné ze zákonů Šárii, což je systém zákonů opírající se o Korán. Vždy ale existuje výjimka, a tak takovou najdete na Sumatře v oblasti Aceh, která je jediným místem, kde se právo Šária vykonává a Islám je tam striktnější než v jiných částech Sumatry (to prakticky pro turisty znamená, že by se měli zahalit a nosit decentní oblečení. Pro muže nedoporučuju kraťase a tílko a pro ženy přehodit šátek přes vlasy).
Islám vaše cestování po Indonésii nijak zásadně neovlivní. Čeho si všimnete na první pohled jsou ženy zahalené do hijábů, avšak nikáb (šátek zakrývající ústa a nos) nosí málokterá, není to ty zvykem. Okolo poledne, čtvrté a šesté hodiny odpolední vás může vyrušit zpívání z mešity a svolávání k modtibě, ale pokud odhodíte předsudky, ve většině případů, je to velmi zajímavý zážitek. Muezinové mají hluboký a příjemný hlas a já obecně jsem si hlavně to večerní svolávání k modlitbě oblíbila. Záleží ovšem u jaké mešity bydlíte, když jsem bydlela na okraji Jakarty, každý čtvrtek zaskakoval za našeho muezina nějaký jiný, a to ani špunty a peřina na hlavě nestačily, byla to hrůza, vůbec mu to chudákovi nešlo :D
Co si obléct?
Možná menší poznámka pro ženy cestovatelky. Oblečení bych shrnula asi takto: hijáb rozhodně nosit nemusíte, ani žádnou jinou pokrývku hlavy. Ve větších městech nejsou zakázané ani kraťase a tričko na ramínka, nikdo vám nic nuedělá nebo neřekne, pokud se trošku odhalíte, ale co může být nepříjemné, jsou pohledy mužů. Nejsou prostě zvyklí vidět holé nohy a podle toho taky čučíjů. Stejně tak znečištění velmi rádo ulpívá na pokožce a slunko je zrádné jakbysmet. Doporučuju teda něco pod kolena a zakrýt ramena a nevystavovat na odiv prsa :) Pokud jedete na vesnici, tam si dejte radši delší kalhoty a normální tričko s krátkým rukávem, žádné promenády v plavkách. Vesničané jsou citlivější na turisty a na jejich módní show :)
Na plážích okolo Jávy a na Sumatře si klidně dejte plavky, ale pro jistotu mějte v záloze tričko přes horní díl plavek, někdy ze situace odvodíte, že bikini nejsou to pravé ořechové, budete se cítit nepatřičně. O Bali mluvit nemusím, tam je to jak v Chorvatsku :D
Kdybych neslyšela muezina každý den a neviděla ženy v šátcích, ani bych si nevšimla, co je tady za náboženství, upřímě je to spíš zajímavé spestření vaší cesty, než něčo, čeho se obávat :)
Islám vaše cestování po Indonésii nijak zásadně neovlivní. Čeho si všimnete na první pohled jsou ženy zahalené do hijábů, avšak nikáb (šátek zakrývající ústa a nos) nosí málokterá, není to ty zvykem. Okolo poledne, čtvrté a šesté hodiny odpolední vás může vyrušit zpívání z mešity a svolávání k modtibě, ale pokud odhodíte předsudky, ve většině případů, je to velmi zajímavý zážitek. Muezinové mají hluboký a příjemný hlas a já obecně jsem si hlavně to večerní svolávání k modlitbě oblíbila. Záleží ovšem u jaké mešity bydlíte, když jsem bydlela na okraji Jakarty, každý čtvrtek zaskakoval za našeho muezina nějaký jiný, a to ani špunty a peřina na hlavě nestačily, byla to hrůza, vůbec mu to chudákovi nešlo :D
Co si obléct?
Možná menší poznámka pro ženy cestovatelky. Oblečení bych shrnula asi takto: hijáb rozhodně nosit nemusíte, ani žádnou jinou pokrývku hlavy. Ve větších městech nejsou zakázané ani kraťase a tričko na ramínka, nikdo vám nic nuedělá nebo neřekne, pokud se trošku odhalíte, ale co může být nepříjemné, jsou pohledy mužů. Nejsou prostě zvyklí vidět holé nohy a podle toho taky čučíjů. Stejně tak znečištění velmi rádo ulpívá na pokožce a slunko je zrádné jakbysmet. Doporučuju teda něco pod kolena a zakrýt ramena a nevystavovat na odiv prsa :) Pokud jedete na vesnici, tam si dejte radši delší kalhoty a normální tričko s krátkým rukávem, žádné promenády v plavkách. Vesničané jsou citlivější na turisty a na jejich módní show :)
Na plážích okolo Jávy a na Sumatře si klidně dejte plavky, ale pro jistotu mějte v záloze tričko přes horní díl plavek, někdy ze situace odvodíte, že bikini nejsou to pravé ořechové, budete se cítit nepatřičně. O Bali mluvit nemusím, tam je to jak v Chorvatsku :D
Kdybych neslyšela muezina každý den a neviděla ženy v šátcích, ani bych si nevšimla, co je tady za náboženství, upřímě je to spíš zajímavé spestření vaší cesty, než něčo, čeho se obávat :)
Pokud Vám někdo řekl, že je v Indonésii levno, tak mu to zas tak uplně nevěřte. Například Jakarta a většina míst na Bali jsou stejně drahé jako Praha. Co se nájmů týče, hotelů, oblečení i jídla. U jídla a jeho cen bych se chtěla zastavit. Cena jídla závisí na standardu, který vyžadujete. V Česku například máte nějaký hygienický standard všude, a musíte si doplatit hlavně za značku nebo speciální ingredience. V Indonésii si musíte doplatit za hygienický standard a pak ještě navrch za kvalitu surovin a ještě navrch za něco, co tu není běžně k sehnání, jako je mlíko, pečivo, jablko, citron, dobrý jogurt, strouhanka a další věci, na které jsme zvyklý. Velká přirážka je tu taky za zdravé jídlo, které není aspoň na třikrát osmažené, jak je zvykem. Takže pokud chcete jíst zdravěji, nebo aspoň tak abyste neměli zažívací potíže, dostanete se na stejné ceny jako u nás.
I když jsme v zemi kávy, za kapučíno zaplatíte běžně 60 - 80 Kč. Za jídlo v uplně ne hrozné restauraci zaplatíte okolo 80 - 120 Kč (například kuřecí steak se zeleniniu a rýží bude za 100 Kč) a za litr pitné vody okolo 12 Kč a za půl litru místního piva dáte okolo 60 Kč (jste v majoritně muslimské zemi). Ovoce je na místní poměry taky docela drahé, hlavně ve městech. Celý meloun stojí okolo 80 Kč, kilo banánů 40 kč, papája 20 Kč, avokádo 20 Kč a jeden kokosový ořech okolo 30 Kč. Když to porovnáte s Českem není to tak špatné, ale pokud jste čekali, že utratíte méně, může vás to nepříjemně překvapit.
Ceny jídla ale docela pěkně vyrovnávají ceny dopravy, ta je velmi levná, pokud kupujete na místních webových stránkách nebo agenturách a s předstihem. Co může být překvapivé, ceny dost fluktuují, jeden den letenka na Bali může být za 400 Kč a druhý den za 1200 Kč, záleží na státních svátcích a turistických sezónách.
Pokud nemusíte jíst McDonalds, pít kapučínko každý den a tlačit do sebe českou stravu (čokoláda, mléko, pivo, chleba) můžete vyjít s rozpočtem na jídlo na den okolo 200 Kč.
kde shánět místní letenky za místní ceny: www.traveloka.com , www.tiket.com, www.pegipegi.com
I když jsme v zemi kávy, za kapučíno zaplatíte běžně 60 - 80 Kč. Za jídlo v uplně ne hrozné restauraci zaplatíte okolo 80 - 120 Kč (například kuřecí steak se zeleniniu a rýží bude za 100 Kč) a za litr pitné vody okolo 12 Kč a za půl litru místního piva dáte okolo 60 Kč (jste v majoritně muslimské zemi). Ovoce je na místní poměry taky docela drahé, hlavně ve městech. Celý meloun stojí okolo 80 Kč, kilo banánů 40 kč, papája 20 Kč, avokádo 20 Kč a jeden kokosový ořech okolo 30 Kč. Když to porovnáte s Českem není to tak špatné, ale pokud jste čekali, že utratíte méně, může vás to nepříjemně překvapit.
Ceny jídla ale docela pěkně vyrovnávají ceny dopravy, ta je velmi levná, pokud kupujete na místních webových stránkách nebo agenturách a s předstihem. Co může být překvapivé, ceny dost fluktuují, jeden den letenka na Bali může být za 400 Kč a druhý den za 1200 Kč, záleží na státních svátcích a turistických sezónách.
Pokud nemusíte jíst McDonalds, pít kapučínko každý den a tlačit do sebe českou stravu (čokoláda, mléko, pivo, chleba) můžete vyjít s rozpočtem na jídlo na den okolo 200 Kč.
kde shánět místní letenky za místní ceny: www.traveloka.com , www.tiket.com, www.pegipegi.com
Jídlo v Indonésii je celkem jednotvárné. Většinou se skládá z rýže, kousku masa, ryby usmaženého tempe nebo tofu a pálivé omáčky, které se lidově říká sambal. Narazíte na několik druhů kuchyní, které se odlišují lokalitou odkud původně pochází. Moje nejoblíbenější jsou Padang, to je kuchyně pocházející z města Padang na Sumatře a Sunda, která je specifická pro střední a západní Jávu. Lidi z Padangu jsou velmi dobří obchodníci a businessmani, proto je jejich kuchyně rozšířená uplně všude. Je specifická tím, že jí tvoří hodně omáček, se kterými si polejete maso nebo rybu a je založená na silném koření a kokosovém mléce. Sundanská kuchyně je trošku hůře rozpoznatelná od klasické Jávské, ale mně přijde jemnější, ryby nebo maso jsou zpracované s větší péčí a s větším množstvím zeleniny. Co se týče opravdové špičky v oblasti kulinařiny, tak tu hledejte na Sulawesi, konkrétně u města Makassar. Je to samá ryba a mořské plody (od obřích tuňáků až po chobotnice) perkfektně upravené s nejrůznější variací příloh a zeleniny.
Vegetarián? Problémek
Stravuješ se zdravě? Taky problémek
Jako vegetarián a zastánce zdravé stravy v Indonésii trpím :D. Všechno je maso a nebo variace na maso (masové kuličky, masové náplně, masové těsta) a všechno je smažené na palmovém oleji (smaží dokonce zeleninu, není zvykem jíst syrovou). Pozor, ne osmažné, ale ponořené do oleja a pěkně na tvrdo osmažené a nasáklé olejem od shora až důle. Pokud chcete jíst bezmasé jídla, obecně mají asi 3 druhy "salátů" které si oblíbíte (Gago Gago, Pecel a Ketoprak- všechny obsahují zeleninu, vajco a omáčků z arašídů a hnědého cukru, liší se vpřípravě a typech zeleniny. Ale něco jako šopák salát nečekejte jo). Pak si můžete dát nespočet kilogramů osmaženého tofu nebo tempe, který ses tím českým nedá srovnat. Je krásně čerstvý, zabalený v banánovém listu a vyrobený tou nejpřírodnější metodou. Vajíčka nejím, neskladují je v ledničče. Pokud jdete do obchodu, leží normálně na pultě v teple a pak stejně i doma. Mně prostě divně smrdí, už od začátku. Pokud jedete na dovču, tak za jisté přežijete a bude vám chutnat, ale pokud tu žijete delší dobu, jako já, budete si asi nuceni vařit každý den.
Obecně v Indonésii nenajdete vepřové maso, kvůli muslimské většině, jídlo bez rýže a něco, co se nedotklo oleja (Indonésané věří, že co se neosmaží, z toho se člověk nenají).
Co se týče chodů během dne, nerozlišují snídani, oběd a večeři. Jí pořád to samé, prostě jídlo. Kuře na snídani aj na večeřu. Nemají ve zvyku jíst lehčí jídla ráno a nebo ovoce ráno, vlastně ovoce nejí skoro vůbec.
Když jedete do Indonésie, moc nad tím nepřemýlejte, užjte si to, odhoďte diety na chvilku abudete spokojení, Indonésská kuchyně je výborná, pokud jste dietář, musíte dělat si dát pár výjimek :)
Selamat makan ( dobrou chuť)
Vegetarián? Problémek
Stravuješ se zdravě? Taky problémek
Jako vegetarián a zastánce zdravé stravy v Indonésii trpím :D. Všechno je maso a nebo variace na maso (masové kuličky, masové náplně, masové těsta) a všechno je smažené na palmovém oleji (smaží dokonce zeleninu, není zvykem jíst syrovou). Pozor, ne osmažné, ale ponořené do oleja a pěkně na tvrdo osmažené a nasáklé olejem od shora až důle. Pokud chcete jíst bezmasé jídla, obecně mají asi 3 druhy "salátů" které si oblíbíte (Gago Gago, Pecel a Ketoprak- všechny obsahují zeleninu, vajco a omáčků z arašídů a hnědého cukru, liší se vpřípravě a typech zeleniny. Ale něco jako šopák salát nečekejte jo). Pak si můžete dát nespočet kilogramů osmaženého tofu nebo tempe, který ses tím českým nedá srovnat. Je krásně čerstvý, zabalený v banánovém listu a vyrobený tou nejpřírodnější metodou. Vajíčka nejím, neskladují je v ledničče. Pokud jdete do obchodu, leží normálně na pultě v teple a pak stejně i doma. Mně prostě divně smrdí, už od začátku. Pokud jedete na dovču, tak za jisté přežijete a bude vám chutnat, ale pokud tu žijete delší dobu, jako já, budete si asi nuceni vařit každý den.
Obecně v Indonésii nenajdete vepřové maso, kvůli muslimské většině, jídlo bez rýže a něco, co se nedotklo oleja (Indonésané věří, že co se neosmaží, z toho se člověk nenají).
Co se týče chodů během dne, nerozlišují snídani, oběd a večeři. Jí pořád to samé, prostě jídlo. Kuře na snídani aj na večeřu. Nemají ve zvyku jíst lehčí jídla ráno a nebo ovoce ráno, vlastně ovoce nejí skoro vůbec.
Když jedete do Indonésie, moc nad tím nepřemýlejte, užjte si to, odhoďte diety na chvilku abudete spokojení, Indonésská kuchyně je výborná, pokud jste dietář, musíte dělat si dát pár výjimek :)
Selamat makan ( dobrou chuť)